Narozeny ve 30 týdnu a 2 dnech, porodní váha: 1 480g a 1590g

17.6. to začalo jako obyčejný den, už jsem sice byla 11 dní na rizikovém těhotenství, cítila jsem se ale dobře, svítilo sluníčko, byli jsme s manželem na obědě a odpoledne mě čekala kontrola u paní doktorky. Těšila jsem se, že zase uvidím svá dvojčátka - holčičky na ultrazvuku. 

Tam nás však čekal šok - paní doktorka mi oznámila, že mi začíná porod. Říkala jsem si, že to snad ještě ne, vždyť je tak brzy (28+5)! 

Ihned jsem byla převezena do porodnice v Podolí, a to to rovnou na porodní sál, kde mi byly podány kortikosteroidy na urychlení vývoje plic miminek. Říkali, že by bylo potřeba porod oddálit alespoň o 24 hodin, lépe o 48, aby zabraly. Bylo to však dle nálezu prý velmi nejisté. Počítali jsme hodiny. Naštěstí se podařilo oddálit porod dokonce o 11 dní, pak už se ale holčičkám chtělo rychle na svět. Paní doktorka mi říkala, že za dvacet minut musím na sál, volám manželovi, jestli stihne přijet. Stihnul to, je tady se mnou! 
 

Poté ale přichází další šok - naše dvojčátka se po narození nevejdou na JIP v Podolí, tak nám bylo oznámeno, že budou převezeny, prý pravděpodobně do Motola. Přišly tak na svět v 30+2, první Markétka s váhou 1 480g a 2 minuty po ní Michalka s váhou 1 590g. Já jsem zůstala po porodu ležet v Podolí, mozek delší dobu nebral, kde mám miminka, když už nemám břicho. Holčičky jsem tak viděla až po 3 dnech od porodu, byly to moc dlouhé dny. 

Naštěstí ale manžel u nich byl každý den a celý tým v Motole dělal vše proto, aby nám situaci ulehčil, zprovoznil nám stream, sestěhoval holčičky na jeden box, dal nám všechny informace a naději, že vše dobře dopadne. Bylo to vlastně štěstí v neštěstí, protože jsme se  na odděleních JIRP a JSP setkali s tou nejobětavější péčí a láskou k našim dvojčátkům od celého personálu. 

Nakonec šlo vše dokonce rychleji, než se původně předpokládalo, a naše nejstatečnější holčičky jsme si po 6 týdnech pyšně odvezli domů. Nyní již oslavily své první narozeniny, rozzářily celou naší rodinu a radujeme se z nich každý den. Děkujeme za všechnu péči, pomoc a naději. 

Ostatní rodiče můžeme ujistit, že jejich bojovníčci jsou v těch nejlepších rukách .